Našim meruňkám jsou tak tři, čtyři roky. Úroda nám dělá radost. A když si již touto dobou myslíme, jací jsme dobří v jejich pěstování, přijde šok. Na jaře má meruňka nasazeno na nové plody, vše vypadá, že je tak, jak má být. Během pár dnů jedna nebo několik větví svěsí listy a pak rychle uschne. Pokračuje to dál a dál. Na nějaký záchranný zásah už je už je v této situaci bohužel pozdě. Strom nám odejde doslova před očima. 

Je to mrtvice meruněk!
Neboli apoplexie. Je stejně zákeřná jako ta mrtvice, která postihuje nás lidi. Udeří nečekaně, rychle a v době, kdy bychom něco podobného vůbec nečekali. Prostě katastrofa. Pokud je jaro trochu suché, ani nám nepřijde divné, že listy jsou svěšené. To se prostě někdy, když jsou suché slunečné dny, stává. Když zjistíme, že to bude větší problém, bývá už několik větví suchých. Průběh onemocnění je hodně rychlý. A často se stane, že nás to čeká za nějakou dobu znovu. Při dalším pokusu meruňku pěstovat.
 
Čím to může být?
Rizikové faktory, které podle odborníků mohou tuto chorobu spustit:
–       umístění teplomilných odrůd do vyšších nadmořských výšek
–       přítomnost dřevokazných hub oslabujících mladý stromek
–       málo živin a vody, což také stromek oslabí
–       řez koruny prováděný v době vegetačního klidu, to není vhodné, provádět se má od března do září
–       meruňky roubované na semenáčích, protože tento druh podnože je k chorobě náchylnější
–       neopatrnost při sklizni, polámání větví, které nejsou ošetřeny a snadno je napadne houbová nákaza
 
Jaký vybrat stromek?
Není to lehké, ale je to možné! Hlavním předpokladem je respektovat fakt, že meruňka je dřevina teplomilná. Období jejího vegetačního klidu je krátké. Ze spánku se probouzí brzo, některé odrůdy již začátkem prosince. Jsou pak vystaveny výkyvům počasí. A dost zranitelné. K pěstování v našich podmínkách vybíráme proto rané odrůdy roubované na odolné peckoviny. Nejvhodnější jsou ty, které vyšlechtili u nás.